(216)9. květen - Den Evropy
Už jste možná v kalendáři či jinde narazili na zmínku, že 9. květen je „Den Evropy“ a možná jste si položili otázku, co se vlastně slaví?
Zřejmě jen málo lidí v Evropě ví, že 9. května 1950 byl učiněn první krok k tomu, co dnes známe pod názvem Evropská unie.
V tento den v Paříži, s hrozbou třetí světové války za zády, která znepokojovala celou Evropu, přednesl francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman zástupcům mezinárodního tisku deklaraci, v níž vyzval Francii, Německo a další evropské země, aby spojily síly při těžbě uhlí a výrobě ocele a položily tak „první konkrétní základ evropské federace“.
Navrhl vlastně vytvoření nadnárodní evropské instituce, která bude pověřena úkolem řídit těžbu uhlí a výrobu oceli, tedy dvou průmyslových odvětví, které v té době tvořily základnu veškeré vojenské síly. Země, jimž adresoval svou výzvu, se navzájem téměř zničily v strašném konfliktu, po němž zůstal pocit materiální a morální zkázy.
Všechno tedy začalo onoho dne. Proto vedoucí představitelé EU na vrcholovém setkání v roce 1985 v Milánu rozhodli, že 9. květen se bude slavit jako "Den Evropy".
Každá země, která se demokraticky rozhodne přistoupit k Evropské unii, podporuje její základní hodnoty míru a solidarity.
Tyto hodnoty se projevují v hospodářském a sociálním rozvoji, který zohledňuje environmentální a regionální aspekty, jež jsou zárukou slušné životní úrovně všech obyvatel.
I když Evropa jako taková existuje již celá staletí, při absenci pravidel a institucí nestačily její jednotící prvky v minulosti k tomu, aby zabránily těm nejhrůznějším tragédiím.
Ke sjednocení Evropy však nedojde za den ani za několik desetiletí. Ještě stále existuje mnoho vad a zřejmých nedostatků. Projekt, který započal hned po 2. světové válce, je stále ještě mladý. Snahy o jednotnou Evropu byly v minulosti založeny na nadvládě jedné skupiny nad jinou. Takové pokusy však nemohly přetrvat, protože porobené národy toužily jen po jednom – získat zpět svoji svobodu.
Dnes jsou vytoužené cíle úplně jiné: vybudovat Evropu, která ctí svobodu a identitu všech národů, které ji tvoří. Jenom sjednocením svých národů může Evropa získat vládu nad svým osudem a hrát ve světe kladnou úlohu.
Evropská unie slouží svým občanům. Zachovávajíce si vlastní hodnoty, zvyky a jazyk, evropští občané by se v „evropském domě“ měli cítit jako doma.